V restauracích si řada lidí myslí, že za dobrou a kvalitní obsluhu není třeba dávat spropitné. Nejsem toho názoru a mohu-li Vám radit, spropitné dávejte. Jedna výjimka ale existuje – pokud je obsluha opravdu nepříjemná, něco zkazí a neomluví se nebo se chová tak, že máte pocit, že obtěžujete.

Platí jednoduché pravidlo: obsluha si pamatuje dva typy lidí – ty, kteří dají velké spropitné, a ty, kteří nedají nic.

Na začátek si připomeňme ještě pojem couvert neboli kuvert. Jde o částku, která bývala automaticky zahrnutá k útratě za prostření stolu, pečivo nebo drobné spotřební věci. Dnes se s ní setkáte méně často, ale je dobré vědět, co znamená.

Kolik dát?

  • Pokud byla obsluha normální, ale ne nijak mimořádná, dávám obvykle přibližně 5 až 9 procent.
  • Pokud byla obsluha velmi dobrá, slušná a ochotná, je vhodné přidat asi 10 až 15 procent.
  • Pokud byla obsluha skvělá, cítili jste se výjimečně vítaní a dostali jste i nějakou pozornost podniku, neuděláte chybu ani při 15 až 25 procentech.

Spropitné dávejte zaokrouhleně a přirozeně. Nemá smysl počítat každou korunu matematicky přesně.

Karta nebo hotovost?

Ať už platím hotově nebo kartou, spropitné dávám vždy v hotovosti. Řada restaurací má problém dýška daná kartou personálu proplácet a navíc je to složitější i z hlediska evidence.

Nejdůležitější je stejně chování

Vaší vizitkou nejsou jen Vaše peníze, ale také Vaše chování. Pokud umíte poprosit, poděkovat, usmát se a jednat s lidmi slušně, projeví se to i na přístupu obsluhy. I číšník nebo servírka jsou lidé – nejsou to Vaši sluhové.

Na Slovensku, v Rakousku, Německu i Polsku platí podobná pravidla jako u nás. V USA je standard výrazně vyšší, naopak v Japonsku, Číně nebo na Islandu se spropitné obvykle neočekává. Ať jste ale kdekoliv, slušné chování a poděkování fungují vždy.