Spropitné - kdy, kolik a kdy nic!

V práci nás naši nadřízení učili, že prémie jsou jen za něco, co jsme udělali jako naprostý nadstandard. Že kvalitní a dobře odvedená práce je v základním platu a nemáme si myslet, že nám za ni náleží něco navíc. Možná i proto si spousta lidí v restauracích myslí, že za dobrou a kvalitní obsluhu není třeba dávat spropitné. Nejsem toho názoru a mohu-li Vám radit, spropitné dávejte. Jedna výjimka z tohoto pravidla však existuje - pokud je obsluha opravdu nepříjemná, něco zkazí a neomluví se či se chová tak, že se vlastně cítíte, že obtěžujete. Bohužel i takové podniky u nás pořád jsou. Tam však pravděpodobně už nikdy znovu nepůjdete a nemusí vás tak kyselý úškleb obsluhy při nulovém spropitném trápit.

Často si vzpomenu na poučku mého o téměř dvě generace staršího učitele, který vždy říkal:
Obsluha si pamatuje dva typy lidí. Ty, kteří dají velké spropitné. A pak ty, kteří nedají nic.

Úplně na začátek si připomeňme věc, která sice pozvolna z restaurací mizí, přesto ji ale ještě sem tam potkáte -a to je couvert (někdy také kuvér, kuvert). Je to částka, která je automaticky zahrnutá k útratě, za prostření stolu, pečivo nebo spotřební věci jako dresinky, sůl, pepř, kečup - obvykle desetikoruna nebo dvacetikoruna. Byla dříve užívána hojněji, v poslední době  již bývá započítána do cena produktů a řešit ji tedy nemusíte. Přesto, aby vás jako zkušené při návštěvě restaurace nepřekvapila, hodí se vědět, co to je.

A teď už spropitné - soustředíme se hlavně na Českou republiku, ale na konci se dotkneme i cizích zemí.

Záleží samozřejmě na typu restaurace - v hospodě, kde si dáte 5 piv, se neočekává spropitné jako v luxusní restauraci, kde Vám číšník věnoval násobně více pozornosti (představení jídel, denní nabídky, informace o alergenech či například sklenička sektu jako pozornost podniku při příchodu).  

Pokud je vše, jak má být, pak je spropitné opravdu na místě a prosím, nevynechávejte jej. Zvláště v této době, kdy obsluha několik měsíců neměla koho obsluhovat. Ovšem ne jen tak za nic. Obsluha musí být ochotná

Jak by mělo být velké?
Pokud byla obsluha normální, ale zároveň ne nějak extra nadstandardní, dávám obvykle okolo 5- 9 procent. Sám pro sebe si vždy říkám, že je to třeba trkne a začnou se chovat lépe.

Pokud byla obsluha velmi dobrá, slušná a ochotná, pak 10- 15 procent - vždy cca zaokrouhleně, tedy je-li útrata 324 Kč, dávám 360 - 370 Kč. Bylo by asi velmi zvláštní počítat vše matematicky přesně - to by v případě třeba 15 procent znamenalo přidat k útratě 48,60 Kč - asi si nedovedu představit, že bychom na účet s částkou 324 Kč řekli: 372,60 Kč, prosím. 

Pokud je obsluha skvělá, pozorná, cítíte se výjimečně vítaní a ještě třeba dostanete nějakou pozornost (malý zákusek, malou skleničku prosecca nebo nějakou jinou drobnou pozornost podniku), neuděláte chybu, dáte-li i více, tedy 15-25 procent.

A v dnešních dnech důležitá otázka - KARTA nebo HOTOVOST? Ať už platím hotově nebo kartou, spropitné dávám vždy V HOTOVOSTI. Řada restaurací má problém dýška daná kartou číšníkům proplácet, navíc je to i složité z hlediska daňového. Vždy se mi osvědčilo nechat spropitné takříkajíc "na dřevě". Co je vidět, to se počítá a věřte, že obsluha to ocení.

A co je nejdůležitější - Vaše vizitka nejsou jen Vaše peníze, ale také Vaše chování. 

Pokud umíte poprosit, říci děkuji, usmát se a celkově se chovat tak, že i obsluze se s vámi bude dobře komunikovat, projeví se to i na přístupu číšníka či servírky. Nezapomeňte, že i oni jsou lidé, jsou mnoho hodin na nohách, teď ještě uvěznění v rouškách a příliš se nezastaví. I když vám slouží, nejsou to vaši sluhové.

Jak je to se spropitným v okolních zemích? Je to jednoduché - na Slovensku, v Rakousku, Německu i Polsku je to stejné. Dobré vždy je, když se naučíte alespoň základní pozdrav v místním jazyce a umíte poděkovat. Ocení to všichni!

A ty slibované zajímavosti z různých států světa? 
V USA byste s 10 procenty nepochodili, mysleli by si, že obsluha nebo jídlo bylo velmi špatné. 15 procent je minimum, standard 20 a za skvělou obsluhu ještě přidejte. V Japonsku, Číně nebo na Islandu není zvykem nechávat spropitné, i když je pravdou, že Číňané si velmi rychle zvykli na evropské turisty a zřejmě neodmítnou. Nebudou ho ale vyžadovat ani se na vás dívat zle, nedáte-li jej. Japonci, Islanďané nebo Katarci velmi slušně zřejmě spropitné odmítnou. V Číně, Japonsku a obecně v asijských zemích pro ně mnohem důležitější bude, jak se chováte a že vám jídlo chutná.
Nezapomeňte na slušné chování a děkování - to funguje skvěle kdekoliv na světe!